Korn v Ostravské ČEZ aréně (únor 2008)

V Ostravské ČEZ aréně se dne 19. února 2008 konal koncert kapely, kterou již poslouchám od jejich prvotiny vydané v roce 1994. Tehdy se stali i mou nejoblíbenější kapelou, jež jsem neustále poslouchal, což dokazuje i má sbírka originálních CD nosičů všech vydaných alb. A protože se Korn při své třetí návštěvě České republiky rozhodli zavítat do Ostravy, nemohl jsem zde chybět, neboť to mám jen pár minut tramvají.

Na koncert jsem měl jít se dvěma kolegy z práce; asi tak dvě hodiny před začátkem koncertu jsem od jednoho dostal smsku a vypadalo to, že na koncert půjdu sám. No, jelikož jsem si chtěl Korny poslechnout konečně na živo, tak by mi to ani tak nevadilo. Nakonec se vše nějak vyřešilo a do haly jsme ve dvojko zavítali před 18-tou hodinou, pěkně se usadili na levé straně od pódia a vyčkávali začátku.

Přesně v 19 hodin začala hrát švédská kapela Deathstars. Ti zde byli jako první předkapelou Kornů. Hráli něco přes půlhodiny a jejich styl bych popsal něco jako mix kapel Rammstein, Type O Negative a Creadle of Filth. Jejich vystoupení mě nijak nezaujalo, na pódiu si to spíše odstáli. Dokonce ostatní publikum bylo k jejich vystoupení dost vlažné.

Kolem 20-té hodiny vtrhla na pódium Texaská kapela Flyleaf v čele se zpěvačkou Lacey Mosley. Na jejich vystoupení jsem se těšil, hlavně na píseň I’m So Sick, kterou jsem prvně zaslechl ve filmu — na jméno si bohužel zrovna nevzpomínám. Prezentace jejich hudby byla mnohem lepší než u předchozí kapely a určitě se mnou bude spousta lidí souhlasit, že skokanem večera se stal basák Flyleaf. Ten zde celou dobu poskakoval dosti vysoko a jednou i vylezl na bedny a skočil dolů cca dva metry.

A teď jsme se již všichni začínali těšit na hlavní hvězdu večera, kapelu Korn. Nasvědčovalo tomu i mnohem více zaplněné hlediště, kde se tísnilo na sedm tisíc lidí. Již při prvním odhalení slavného Jonathanova mikrofonu proběhl halou pískot, řev a skandování, které pak pokračovalo v prvních tónech cirkusového intra z posledního alba Untitled. To pak plynule přešlo v píseň Right Now a na pódiu byla rázem celá kapela, z Kornů tedy pouze dva členové Jonathan a Fieldy (Munky se musel vrátit domů kvůli rodinným záležitostem). Konečně tedy začal koncert, na který jsem se těšil několik měsíců a prvně jsem viděl svou oblíbenou kapelu na živo zahrát spousty mých oblíbených písní. Zvuk byl naprosto výborný, skvěle jej doplňovala i světelná show a hra s laserovými paprsky. Písně zazněly snad ze všech vydaných alb a já si užil hlavně ty ze starších, osobně se řadím mezi old school fandy Kornů, nejnovější album Untitled mě vůbec neoslovilo a ničím nezaujalo, takže jsem si i songy z něj na koncertě vůbec neužil.

Nejsilnějším momentem celého koncertu pak byl přídavek, který obsahoval tři písně, tradiční Blind, dále pak Somebody Someone a Got the Life. V prvních tónech Blind si všichni z kotle posedali (nebo jen dřepli), z čehož byl Jonathan evidentně nadšený a celou dobu se usmíval. A při slovech „Are You Ready?“ všichni dřepící fanoušci vyskočili a začali neskutečně pařit. Pařilo se i na spodní tribuně (kde jsem se nacházel já) a hlavně při přídavku Somebody Someone se celá tribuna pohybovala, jak všichni skákali, v jednom rytmu, až jsem měl strach, aby se s náma neutrhla. Pak už jen následoval rázný song Got the Life jako poslední přídavek, po kterém jsme s kolegou vypadli z haly, ať se pak nemusíme prodírat haldou lidí mířících ven.

Závěrem musím zopakovat, že tento koncert byl pro mě skvělým zážitkem. Škoda jen, že jsem neviděl živě zahrát celou původní sestavu. A pokud by Korn přijeli znovu do Ostravy, bude pro mě povinností na ně zajít…

Setlist koncertu: