V Ostravské ČEZ aréně se dne 19. února 2008 konal koncert kapely,
kterou již poslouchám od jejich prvotiny vydané v roce 1994. Tehdy se stali
i mou nejoblíbenější kapelou, jež jsem neustále poslouchal, což dokazuje
i má sbírka originálních CD nosičů všech vydaných alb. A protože se
Korn při své třetí návštěvě České republiky rozhodli zavítat do
Ostravy, nemohl jsem zde chybět, neboť to mám jen pár minut tramvají.
Na
koncert jsem měl jít se dvěma kolegy z práce; asi tak dvě hodiny před
začátkem koncertu jsem od jednoho dostal smsku a vypadalo to, že na koncert
půjdu sám. No, jelikož jsem si chtěl Korny poslechnout konečně na živo,
tak by mi to ani tak nevadilo. Nakonec se vše nějak vyřešilo a do haly jsme
ve dvojko zavítali před 18-tou hodinou, pěkně se usadili na levé straně od
pódia a vyčkávali začátku.
Přesně v 19 hodin začala hrát švédská kapela
Deathstars. Ti zde byli jako první
předkapelou Kornů. Hráli něco přes půlhodiny a jejich styl bych popsal
něco jako mix kapel Rammstein, Type O Negative a Creadle of Filth. Jejich
vystoupení mě nijak nezaujalo, na pódiu si to spíše odstáli. Dokonce
ostatní publikum bylo k jejich vystoupení dost vlažné.
Kolem 20-té hodiny vtrhla na pódium Texaská kapela
Flyleaf v čele se zpěvačkou Lacey
Mosley. Na jejich vystoupení jsem se těšil, hlavně na píseň
I’m
So Sick, kterou jsem prvně zaslechl ve filmu — na jméno si
bohužel zrovna nevzpomínám. Prezentace jejich hudby byla mnohem lepší než
u předchozí kapely a určitě se mnou bude spousta lidí souhlasit, že
skokanem večera se stal basák Flyleaf. Ten zde celou dobu poskakoval dosti
vysoko a jednou i vylezl na bedny a skočil dolů cca dva metry.
A teď jsme se již všichni začínali těšit na hlavní hvězdu večera,
kapelu Korn. Nasvědčovalo tomu i mnohem více zaplněné hlediště, kde se
tísnilo na sedm tisíc lidí. Již při prvním odhalení slavného Jonathanova
mikrofonu proběhl halou pískot, řev a skandování, které pak pokračovalo
v prvních tónech cirkusového intra z posledního alba Untitled. To pak
plynule přešlo v píseň Right Now a na pódiu byla rázem
celá kapela, z Kornů tedy pouze dva členové Jonathan a Fieldy (Munky se
musel vrátit domů kvůli rodinným záležitostem). Konečně tedy začal
koncert, na který jsem se těšil několik měsíců a prvně jsem viděl svou
oblíbenou kapelu na živo zahrát spousty mých oblíbených písní. Zvuk byl
naprosto výborný, skvěle jej doplňovala i světelná show a hra
s laserovými paprsky. Písně zazněly snad ze všech vydaných alb a já si
užil hlavně ty ze starších, osobně se řadím mezi old school fandy Kornů,
nejnovější album Untitled mě vůbec neoslovilo a ničím nezaujalo, takže
jsem si i songy z něj na koncertě vůbec neužil.
Nejsilnějším momentem celého koncertu pak byl přídavek, který
obsahoval tři písně, tradiční Blind, dále pak
Somebody Someone a Got the Life. V prvních
tónech Blind si všichni z kotle posedali (nebo jen dřepli),
z čehož byl Jonathan evidentně nadšený a celou dobu se usmíval. A při
slovech „Are You Ready?“ všichni dřepící fanoušci vyskočili a začali
neskutečně pařit. Pařilo se i na spodní tribuně (kde jsem se nacházel
já) a hlavně při přídavku Somebody Someone se celá
tribuna pohybovala, jak všichni skákali, v jednom rytmu, až jsem měl
strach, aby se s náma neutrhla. Pak už jen následoval rázný song
Got the Life jako poslední přídavek, po kterém jsme
s kolegou vypadli z haly, ať se pak nemusíme prodírat haldou lidí
mířících ven.
Závěrem musím zopakovat, že tento koncert byl pro mě skvělým
zážitkem. Škoda jen, že jsem neviděl živě zahrát celou původní
sestavu. A pokud by Korn přijeli znovu do Ostravy, bude pro mě povinností na
ně zajít…
Setlist koncertu:
- Intro z Untitled
- Right Now
- Love Song
- A.D.I.D.A.S.
- Hold On
- Starting Over
- Falling Away From Me
- Coming Undone / We Will Rock You
- Here to Stay
- Ever Be
- Faget
- Shoots And Ladders (dudy) / Helmet in the Bush
- Freak on a Leash
- Bottled Up Inside
- Kiss
- Evolution
- Ass Itch
- Blind
- Somebody Someone
- Got the Life